Do Zruče nad Sázavou jsme jeli vlakem z Hlavního nádraží. Od rána pršelo, když jsme však dorazili do cíle, vysvitlo sluníčko, a to nás neopustilo ani další dny. Ubytovaní jsme byli
v hotelu, který nechal ve 30. letech postavit pan Baťa.
Pobyt byl zaměřen především přírodovědně. Prohlídka expozice v hulickém Včelím domě seznamovala návštěvníky nejen s životem včel, ale i čmeláků a včel samotářek. Návštěva Vodního světa v Hulicích zase přiblížila druhákům ekosystém vody a vodní nádrž Želiv.
O historii Zruče jsme se více dozvěděli při prohlídce zámku a luštění pracovních listů. Záživné byly i návštěvy dětských hřišť, ježdění na dopravním hřišti, vodní atrakce a smáčení se v Sázavě.
Svou pohybovou zdatnost si děti prověřily při plnění úkolů na stezce rytíře Miloty.
Během pobytu vznikla nová přátelství a ta stará se utužila. Druháci udělali další krůček k samostatnosti. Pět dní uteklo jako voda, ani jsme se nenadáli a seděli jsme ve zpátečním vlaku do Prahy.
Napsala Veronika Matiasovitsová – třídní učitelka